Společenská odpovědnost firem (CSR): co letos přinesou zákony

Datum události: 20. 5. 2022

Evropská unie přechází ke klimaticky neutrální ekonomice. Postupně vznikají pravidla a zákony, které mají firmám, finančním institucím a státní správě určit, jak dosáhnou udržitelnosti. Přinášíme přehled důležité legislativy, která letos nabyla účinnosti nebo se o ní jedná.

Taxonomie

je jakýsi jízdní řád zelené ekonomiky EU. Má být vodítkem pro investory a finanční sektor pro investice ohleduplné k životnímu prostředí. Klasifikuje ekonomické aktivity podle toho, jak životnímu prostředí prospívají. Taxonomie platí v EU už od roku 2020.

V lednu letošního roku vešel v účinnost úvodní delegovaný akt zahrnující první dva z celkem šesti environmentálních cílů Taxonomie EU, a to adaptaci a mitigaci klimatické změny. K minimálně jednomu z šesti cílů musí přispívat každá aktivita, která chce být klasifikovaná jako udržitelná v rámci taxonomie.

Část pro mitigaci a adaptaci vyjmenovává „zelené“ aktivity v celkem třinácti sektorech, jde například o obnovitelné zdroje energie, elektromobilitu nebo energeticky efektivní budovy. U každé aktivity určuje kritéria, za jakých ji lze považovat za udržitelnou.

Přijetí druhého delegovaného aktu zahrnujícího zbylé čtyři environmentální cíle se očekává v průběhu roku 2022.

Na začátku února 2022 zároveň Komise přijala doplňkový akt, který do taxonomie zahrnuje za určitých podmínek také jádro a plyn. Kvůli válce na Ukrajině je ale patrné, že evropská energetika bude do budoucna stát zejména na obnovitelných zdrojích energie a jádru. Cílem je zbavit se zejména závislosti na Rusku a jeho plynu, aby nebyla Evropa v budoucnu Moskvou vydíratelná. K tomu také směřuje již Evropskou komisí navržený balíček opatření RePower.

Udržitelnost a lidská práva (Due Diligence)

Evropská komise v únoru představila návrh směrnice, která uloží velkým evropským firmám povinnost prověřovat své dodavatele a klienty, zda respektují udržitelnost a neporušují lidská práva. Tato směrnice má řešit dopady obchodní činnosti firem na životní prostředí a dodržování lidských práv z pohledu celého dodavatelsko-odběratelského řetězce v globálním měřítku. Jinými slovy – firmy nesplní požadavky na udržitelnost, pokud jejich obchodní partneři budou spojeni například s dětskou prací, odlesňováním nebo válkou.

Směrnicí se budou muset řídit evropské firmy s více než 500 zaměstnanci a příjmy nad 150 milionů eur (3,7 miliardy korun) a také podniky zaměstnávající nad 250 lidí v rizikových sektorech. Mezi ty patří třeba zemědělství, oděvní nebo těžební průmysl.

Reportovací povinnost firem  CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive)

V evropském legislativním procesu je nyní také směrnice, která určí, jaké společnosti mají reportovat nefinanční data o dopadu své činnosti na životní prostředí a společnost. Nefinanční reportování se týká životního prostředí (například uhlíkové stopy podniku), sociální odpovědnosti firmy (tam patří třeba férové mzdy a rovná práva pro všechny) a kvality řízení firmy. Jde o takzvaná ESG kritéria (Environmental, Social, Corporate Governance).

Podle původního návrhu Evropské komise měla být reportovací směrnice účinná od roku 2023. Firmy by tedy reportovaly ESG data ve svých výročních zprávách za rok 2023. Nyní se však jedná o posunutí povinností na rok 2024.

Otazníky visí i nad nad reportovací povinností pro malé a střední firmy do 250 zaměstnanců. Podle původního návrhu Evropské komise pro ně má být reportování povinné od roku 2026. Výbor pro právní záležitosti navrhuje jeho dobrovolnost, Rada EU je však proti.

Řeší se také, jestli má být povinnost zveřejňovat údaje i pro firmy mimo EU, které podnikají v Unii. Podle informací Ekonews.cz to požadují Evropský parlament a Rada EU, které si k tomu vyžádaly analýzu od Evropské komise. Směrnice je nyní v evropském legislativním procesu, startuje finální jednání mezi Evropským parlamentem a členskými státy. Výsledek by měl být během dvou měsíců.

Návrhy evropských ESG standardů

Spolu s chystanou povinností zveřejňovat nefinanční data vznikají také standardy, podle kterých budou firmy v příštích letech reportovat. Předběžné návrhy standardů může do 8. srpna 2022 připomínkovat veřejnost. Na jejich konečné podobě bude nyní na základě pověření Evropské komise pokračovat nově vzniklá pracovní skupina EFRAG. Ta je složena z desítek odborníků z různých oborů.

Očekává se, že závazné standardy budou finálně přijaty v první polovině příštího roku. Protože data o udržitelnosti vyžadují investoři po celém světě, chystají se standardy pro reporting o udržitelnosti také na globální úrovni.

Reportovací povinnosti investorů

Od ledna 2022 platí nové povinnosti pro účastníky finančního trhu podle směrnice SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation). Ta stanovuje, která data o udržitelnosti musí účastníci finančního trhu a finanční poradci sbírat a zveřejňovat.

Pokud účastníci finančního trhu poskytují finanční produkty, které mimo jiné prosazují environmentální a sociální cíle, nebo finanční produkty sledující cíl udržitelných investic či snížení emisí uhlíku, musí nově od 1. 1. 2022 reportovat ve výroční zprávě:

  • míru splnění environmentálních nebo sociálních vlastností (light green);
  • celkový dopad daného finančního produktu na udržitelnost formou příslušných indikátorů udržitelnosti (dark green).
     

Zdroj: Ekonews.cz